Cesta za snem TV

Jedeme v tom spolu - Michal Šiška

Cesta
Přidáno 07.06.2017
Lajk

Michal Šiška slavil 19 narozeniny, nasedl do auta, následovala těžká nehoda. „Alkohol byl u všech v autě. I u řidiče.“ Byla to klukovina. Michal ale po nehodě zůstal na vozíku, odkázaný na pomoc druhých. „Byl jsem rebel, sportovec, mladej kluk s velkým egem. To, co se stalo, mě srazilo na zem.“ Michal přestal žít. Komunikovat. Utápěl se v bolesti schovaný před světem. „V té době jsem začal psát poezii. O ženách, po kterých jsem toužil, a o které jsem, jak jsem si myslel, navždy přišel.“ Trvalo to čtyři dlouhé roky, než Michal překonal vnitřní bolest a pocit, že je nepotřebný a zbytečný. „Začal jsem plavat. Pak se přidalo kolo – handbike. Sport mi dodal sebevědomí. Našel jsem si práci. Začal jsem dole. Dodělal jsem si střední školu a pustil se do vysoké. Od zalepování obálek jsem se vypracoval někam, kde už můžu být opravdu prospěšný.“ Michal ke kolu přidal speciální vozík na „běh“ formuli a zkusil triatlon. „Naprosto mě to pohltilo, chtěl jsem dokázat, že můžu vyhrávat, že můžu být v něčem hodně dobrý!“ Michal se propracoval až na světovou špičku. Dvakrát se dokázal kvalifikovat na nejtěžší triatlon světa Havajský Iron Man a dokončit jej! „Z celého světa se na Havaj dostane tak pět šest vozíčkářů, jen málokdo ho dojede do konce. My tam byli dva Češi, já a Zbyněk Švehla. Oba jsme to dali!“ Michal se dostal mezi několik málo handicapovaných triatlonistů planety, kteří dokázali pokořit Havajského Iron Mana a hned dvakrát. 4km plavání v moři, pak 180 km na kole a nakonec 42km maraton ve vozíku! To všem ve vlnách oceánu, nesnesitelném horku a vlhku! Pod 13 hodin. Dnes má Michal rodinu, vychovává dceru, pracuje, žije.. To, co většina z nás považuje za samozřejmost, je pro něj to největší vítězství v životě. Medaile a rekordy z Havaje jsou krásné zážitky, na které bude vzpomínat. Žít život s vědomím, že máte proč a pro koho, je to nejdůležitější. Michal vydal knihu poezie „Pocity“ z let, kdy se trápil schovaný před světem. „Tím je to pro mě uzavřená kapitola. Byla to terapie. Dnes už nepíšu. Už nemám proč.“ 

Komentáře ke článku

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.